Pavel Zelinka & Jakub Bouček: "...v tom je In Da Mix naprosto výborný."

Naši pravidelní čtenáři určitě zaregistrovali, že Techno.cz vysílá 3x týdně na Radiu Akropolis.Vydal jsem se proto na Žižkov, abych se o tomto studentském radiu dozvědel pár zajímavých informací. Nakonec si pro můj rozhovor našli čas dvě hlavní osoby, a to šéfredaktor radia Pavel Zelinka a šéfredaktor publicistiky Jakub Bouček.

Tak jdeme na to. Kluci mohli byste se představit a říct nám, co tady v rádiu děláte, co všechno máte na starosti?

Kuba: Ahoj, já jsem Jakub Bouček. Dělám tady v radiu spoustu věcí. Pavle, představ se také čtenářům…
Pavel: Ahoj, já jsem Pavel Zelinka a dělám také spoustu věci. A dohromady tady s Kubou děláme většinu věcí.
Kuba: Jo, dohromady děláme většinu věcí, tak třeba myjeme záchody, nádobí…

Aha, vidím, že jsem otázku formuloval špatně.

Kuba: Ne, promiň, teď vážně. Aby jsi měl zhruba představu, tak třeba Štěpán Brož, který tady momentálně není, tak ten dělá techniku a všechno kolem ní a stará se o vysílání, aby to vůbec běželo technicky. Pavel, ten se stará o hudbu.
Pavel: A Kuba se stará o publicistiku, o publicistickou stránku a zbytek děláme tak trochu napůl.

Zajímalo by mne, kdy a jak jste se do radia dostali?

Pavel: Já jsem začal v radiu ještě když fungovalo rádio Strahov, jako studentské drátové rádio. V roce 95 jsem tam přišel někdy na podzim a stal jsem se takovým tím přičmundou, co má jeden z pořadů. V roce 2000 se mi podařilo s pár lidmi obnovit rádio, které skoro rok nevysílalo a začali jsme budovat vysílání po internetu. Nejdříve na Strahově, kde bylo do konce roku 2002 a od začátku roku 2003 vlastně fungujeme tady v Akropoli.
Kuba: Zatímco Pavel je starý mazák, já jsem tady v podstatě polovinu doby co on, protože jsem do radia, v té době také ještě Strahov, přišel až v roce 2000, kdy mě tenhle člověk přesvědčil, jaké to bude úžasné radio a nejpozději do půl roku má FM frekvenci a že to opravdu pojede.
Pavel: Nóó, až na tu FM frekvenci to opravdu jede :)

Když jsi Kubo zmínil tu FM frekvenci, zatím ji teda nemáte, ale předpokládám, že se o ni snažíte?

Pavel: To víš, že jo. Už jsme se o ni 2x snažili, ale vždy se Rada (Rada pro rozhlasové a televizní vysílání pozn.red.) rozhodla dát ji někomu jinému.
Kuba: Což je koneckonců její svaté právo. Pravda je, že je to rok od roku o něco složitější, protože těch FM frekvenci moc nezbývá.
Pavel: Už je tady dost přeradiováno. V Praze je v současné době asi 28 radií.:)

28 radií?

Kuba: Ano, i s Info Radiem, které ještě nezačalo vysílat.
Pavel: Ještě nezačalo? To začne dělat ten Fleischmann?
Kuba: Naposledy, jak jsme se o získání frekvence snažili, tak nám ji přebral právě pan Fleischmann, který stojí za rádii Evropa 2 a Frekvence 1, a který rozjíždí 28. pražské rádio s názvem Info Radio. Takže jsme neuspěli. Ale věříme, že jednou se nám podaří Radu přesvědčit, ať už kvalitou projektu, což bychom byli radši nebo že už je prostě přestane bavit, že tam k nim furt chodíme…:)

Víte, kolik vás poslouchá lidí? Když vysíláte přes internet, tak by to mělo jít jednoduše monitorovat.

Kuba: Ale my nevysíláme pouze přes internet. My vysíláme kromě internetu i přes rozvody kabelové televize. Televizní kabelo rozvody, to zni sice příšerně, ale prakticky se pod tím skrývá možnost poslechnout si radio přes kabelovou televizi.
Pavel: Aspoň tady v Praze.
Kuba: Ano. V našem případě prostřednictvím společnosti UPC Česká republika. Ale abych se vrátil k poslechovosti. My víme, kolik lidí nás tak zhruba poslouchá na internetu. Vysíláme za pomoci několika serverů a z toho máme naprosto přesné údaje pouze z našeho, tzn. že víme, kolik lidi si naladilo nás server. Tam je to v současné době zhruba nějakých  150-300 lidí průběžně během prime timeu. To znamená, že mezi devátou ráno  a šestnáctou odpoledne si nás v průměru každou hodinu naladí až 300 posluchačů...
Pavel: A zaujali jsme konečně už i kravaťáky…
Kuba: Potom vysíláme přes ten už zmiňovaný kabel a další servery, třeba Atlas…
Pavel: …nebo CZfree, které relayuje do své sítě naše streamy a my vůbec netušíme, kolik lidí nás tam poslouchá. To samé se dá říct třeba o vysokoškolských kolejích atd. atd. Takže čísla budou asi větší, ale tohle už nemáme možnost v současné době sesumarizovat. Nicméně z toho, co máme možnost monitorovat víme, že poslechovost stále roste.

Máte přehled, odkud vás lidé poslouchají? Přece jen možnosti internetu jsou neomezené a lidé si vás můžou naladit po celém světě.

Pavel: První skupinou lidí jsou ti, co nás poslouchají v práci, během dne. A to je největší skupina.
Pak večer jsou to převážně lidé, kteří jsou na takových těch rychlých sítích typu Chello a samozřejmě studenti na kolejích. A třetí skupinou jsou posluchači ze zahraničí.

Znáte například poměr Pražáků a mimopražských?

Kuba: To už se dá zjistit obtížněji. S současné době připravujeme nový dotazník, díky kterému chceme zjistit mj. odkud nás lidé poslouchají. Často jsme ale překvapeni, že nás poslouchají v nějaké relativně malé vesnici. Mají internet a naše rádio znají.
Pavel: Odpoví na soutěž a my mu řekneme "tak se stav k nám do rádia pro výhru" a on "Hmm, já jsem ale z Karviné"…
Kuba: …to nebyl dobrý příklad, Karviná není malá vesnice.

Když jsme u toho, tak já pocházím z Ostravy. Karviná, to je taková větší vesnice vedle Ostravy :). Ale Karviňáci jsou jiného názoru.

Kuba: Ano, Karviňáci máme vás rádi.

Mám tady další otázku, a tou je financování radia.

Pavel: Financování radia je vícezdrojové. A co to znamená, nám řekne Kuba.
Kuba: Ano, děkuji Pavle za slovo. Takže přátelé, vícezdrojové financování, co si pod tímto pojmem můžeme představit...
Pavel: Tak to řeknu přesně já...
Kuba: Haha, teď vážně. Klasicky se radia financují téměř výhradně z reklamy. Nicméně v našem případě to nepřichází v úvahu z jednoho hlavního důvodu. Kdybychom nabídli posluchačům ve vysílání jednu reklamu za druhou, asi by nás moc lidí…
Pavel: Nemilovalo.
Kuba: Nejen nemilovalo, ale hlavně neposlouchalo.
Pavel: Kdo nás poslouchá, ten nás miluje.

Jasně kluci, mohli bychom se vrátit k otázce financování?

Kuba: Dobře. Tak já ti prozradím, jak je to s financováním…
Pavel: Jo, ty to prozradíš a pak to budou dělat všichni stejně jako my?
Kuba: Jasně, neprozradím vůbec nic. Ale nejsme financováni z reklamy a můžeme poděkovat třeba magistrátu hlavního města Prahy nebo Praze 3 nebo Ministerstvu školství a tělovýchovy, protože to jsou instituce, od kterých získáváme granty a díky kterým z velké části fungujeme.
Pavel: Ale máme třeba i partnerskou školu.
Kuba: Ano, partnerskou vysokou školu, jednu z mála odvážných, která se s námi do toho pustila. Tou školou je Česká zemědělská univerzita. Tímto zdravíme všechny Suchdoláky…

Takže se uživíte, společně vám to pokryje všechny náklady?

Kuba: Musí.
Pavel: Loni nám to náklady nepokrylo a neměli nás tady v Akropoli rádi.
Kuba: A my jsme se taky neměli rádi, protože jsme nedostali výplaty. Funguje to jednoduše: když nepokryjeme, nemáme.
Pavel: Ale letos se daří pokrývat, letos jsme pokryti.
Kuba: To zní jako reklama na jednoho mobilního operátora

Když jste mluvili o tech platech, všiml jsem si, ze máte spoustu, ale opravdu spoustu redaktorů. Všichni pravděpodobně nebudou placeni?

Kuba: To opravdu ne.
Pavel: Placení zaměstnanci jsme tu v současné době tři.
Kuba: A naším úkolem je zabezpečit chod radia, aby nám to tady nespadlo na hlavu, aby všechno fungovalo po technické stránce, aby byl program , který bude posluchače zajímat a ve kterém k sobě budou pařady vzájemně ladit. A pochpitelně i ty zmiňované peníze. No a potom je v radiu zhruba 80 redaktorů a moderátorů, kteří se starají o samotné vysílání, kteří vysílají, připravují pořady a příspěvky do vysílání. A bez nich by to opravdu nešlo. A ti všichni pracují v rádiu bez nároků na honorář.

Když jsme u těch redaktorů, kdo všechno připravuje vysílání?

Kuba: To si můžeme vzít támhle z nástěnky seznam a …

Já myslel…

Kuba: Ale můžeme říct, aby to zaujalo vaše čtenáře, nějaká jména. Co Pavle?
Pavel: Například DJ Blue tady pracuje, Filip TBC, dále třeba Myclick tady…

Ano, ano, to jméno mi něco říká … já když tak jako přílohu k rozhovoru dodám jmenný  seznam redaktorů :). Kubo, už minule, jak jsem tady v rádiu byl, tak jsme se bavili o velkém množství pravidelných pořadů. Znamená to, že co redaktor to pořad?

Kuba: Ne tak úplně. Jsou pořady, o které se stará více redaktorů. U hudebních pořadů to vypadá tak, že mají většinou jednoho nebo dva moderátory. Co se týká publicistických pořadů, tak tam platí, čím více redaktorů, tím je na tom ten pořad lépe. Publicistické pořady proto připravují teamy dvou až šesti redaktorů.
Pavel: Až na novinky na akademické půdě, o které se stará Kateřina Křenová. A je fakt dobrá, že to zvládne všechno sama. A dělá takovou, dalo by se říct, velmi prospěšnou, ale přitom ne moc zábavnou práci. Je to takový ten dělník, dříč na poli Radia Akropolis.

Ano. Zajímalo by mne, jestli redaktorům necháváte volnou ruku ve výběru hudby nebo jedou podle předem daného playlistu? Nebo jim aspoň doporučujete, co by měli hrát?

Pavel: Když doporučujeme, tak vysloveně nárazově. Dalo by se říct, že upozorňujeme redaktory, co nám přibylo nového v archivu. Ale jinak, že by byly seznamy nějakých povinných skladeb v jednotlivých pořadech, tak to ne.
Kuba: Podle klasického playlistu nejedeme. Pochopitelně, co se týká publicistických pořadů, kde jsou lidé, co nemají ponětí, jaká hudba by se hodila, tak tam jim s výběrem pomáháme. Až tedy na Kateřinu Křenovou, která je fakt dobrá a která ví moc dobře, jakou hudbu si vybrat.
Pavel: …ale také to se mnou občas konzultuje.

Když jste zmínili nová cédéčka, jak je získáváte?

Pavel: Od vydavatelství.
Kuba: A ne jen od nich, třeba máme pořady, speciálně jeden, který je zaměřený…
Pavel: …a ten nedělá Kateřina Křenová.
Kuba: …který je zaměřený na hudbu kapel, které se ještě neprosadily, nemají vydané žádné oficiální cédéčko. Ten pořad se jmenuje Radar, na který jsme taky velmi pyšní a který má velký ohlas mezi posluchači. Je to něco na způsob pokračování bývalého  Rockového šlahounu, který býval na Radiu 1, kdy se tenhle pořad přeměnil a prezentoval jen začínající taneční kapely. My se ale nespecifikujeme jen na taneční hudbu a prostor v pořadu mají všechny styly.

Jmenujete se Rádio Akropolis, sídlíte ve stejné budově jako Palác Akropolis. Jaké jsou vaše vztahy, ať už po pracovní nebo praktické stránce?

Kuba: Palác Akropolis je držitelem vysílací licence v rozvodech kabelové televize. Prostory, ve kterých radio sídlí, patří rovněž Paláci Akropolis. To je asi tak ten základ. A jinak jsou naše vztahy velmi dobré a velmi přátelské, kromě muziky a kultury máme k sobě prostě hodně blízko.
Pavel: Například děláme nárazové přenosy koncertů z velkého sálu, snažíme se propagovat  vybrané akce z programu Paláce Akropolis. Myslím, že naše koexistence je docela příjemná.

Máte ještě nějaké další aktivity mimo samotné vysílání radia.

Kuba: Děláme například Strahov Open Air a to je Pavlovo dítě.
Pavel: Ano, letos proběhl osmý ročník, po dvouleté pauze, probíhá vždy se zahájením akademického roku na půdě ČVUT a místem tohoto open airu je areál strahovských kolejí. A myslím si, že je to docela příjemná akce, je to vlastně jeden z těch posledních koncertů pod širým nebem. Když už děláme rozhovor pro server Techno.cz, tak musím zdůraznit, že poslední dva ročníky jsme se do programu snažili zakomponovat i taneční muziku.

Vím, že tam letos hrál z naší techno.cz stáje DJ Face alias Myclick.

Pavel: Nechtěli jsme, aby tam vystupovali zbytečně moc velké hvězdy nebo DJs, které lidé znají, ale ať se tam představí před plným klubem DJs, kteří jsou dobří, ale zatím se o nich moc neví. To samé platí i o programu klubu 007 nebo o kapelách na začátku na hlavní stagei.

Teď vám položím otázku, která bude naše čtenáře asi nejvíce zajímat. Koho napadla spolupráca Radia Akropolis a serveru Techno.cz?

Kuba: S tím myslím přišel Tolga Alačam, který ve svém pořadu dělal rozhovor o vašem serveru. Tehdy si jako hosty pozval Mellowa a Myclicka a po skončení pořadu navrhl, že by nemusela být špatná spolupráce s Technem.cz. My jsme to pak s Mellowem a Myclickem probírali a nakonec z toho vznikly dva výborné pořady. Středeční vysílání a páteční In Da Mix, u kterého si rozhodně nemůžeme stěžovat na nezájem posluchačů.

Dalo by se říct, že ke středečnímu a pátečnímu pořadu uváděného Myclickem by se dal připojit i pondělní Freestyle, který uvádí další člen Techno.cz crew FlyboyEda. Já teda nevím, jaký poměr máte mezi styly, ať už jde o rock, pop, taneční hudbu…

Pavel: Snažíme se být stylově co možná nejrozmanitější. Slyšel si to třeba před chvílí, před pořadem In Da Mix tady hrál Viktor flamengo , předtím tady bylo alterlatino, předtím tady měl Martin Kyselka další část pořadu věnovaného  zapomenutým  art rockovým kapelám. Nechceme být zaměřeni pouze na jeden hudební styl. Třeba pondělí a úterý je více rockové, sobota je totálně alternativní, středa a čtvrtek je více taneční. Jsou tu ale i pořady věnované etnické muzice, reggae, hip hop, prostě všechno možné.
Kuba: V každém dnu hudební pořady nějakým způsobem gradují. Začíná to od takové všeobecné pohodičky, trochu taneční muziky, trochu world music, trochu nějakého inteligentnějšího popu, sem tam něco rockovějšího a postupně se každý ten den hudebně profiluje. To už vlastně zmínil Pavel. Obecně platí, že každý den je na Radiu Akropolis ze začátku stejný, taková podkresová pohoda k práci nebo učení a na konci úplně jiný, spíš pro hudební fajnšmekry.
Pavel: A nesmíme zapomenout právě na jukebox, ten se týká doby, kdy nevysíláme na živo…
Kuba: Nemáš tam otázku k jukeboxu?

Nemám. Já bych se ještě vrátil, jak jsi říkal, každý den jiný, vyvíjí se to, během dne to graduje. Vezměme si ten pateční In da Mix. Začíná víkend, lidé se chystají do města, do klubů, na párty…

Kuba: A právě v tom je In Da Mix naprosto výborný.
Pavel: Je to vlastně ta poslední pozvánka, kam by mohli večer vyrazit.
Kuba: Přesně tak. S patečním večerem jsme si původně nebyli úplně jisti, je to taková mrtvá zóna, kdy opravdu lidi vyrážejí do města. Co by si v pátek ausgerechnet ladili? Nakonec jsme do toho šli a ukázalo se, že In Da Mix byl výborný tah, protože lidé to opravdu brali jako takový začátek páteční noci a ladí si to postupně více a více posluchačů a mnozí z nich pak právě vyrážejí na party.

Já musím zmínit, že tento rozhovor děláme právě v pátek, je něco po deváté a vedle ve studiu zrovna začíná In da Mix. A dneska má Myclick dva zajímavé hosty: Djku Luccu a DJe Murphyho z Brazílie, kteří se po vysílání přesunou do klubu Radost FX, kde zahrají na párty Connect 2 Eternity. Tak to byla taková malá vsuvka. Když se ale vrátíme zpátky k vašemu Jukeboxu, co nám teda k němu Pavle můžeš povědět?

Pavel: To je naše chlouba, protože my nevysíláme živě 24 hodin denně, ale v podstatě by se dalo říct od desíti dopoledne do půlnoci nebo od dvanácti do půlnoci. V čase, kdy nevysíláme naživo, je v permanenci náš jukebox, který je přístupný na stránkách radia. V jukeboxu máme na výběr 2,5 tisíce skladeb, ze kterých lidé můžou přidávat do fronty. Písničky, které jsou ve frontě, se pak opravdu zahrají. Není to jako když napíšete přes webovku do nějakého nejmenovaného radia, že byste chtěli to a to zahrát a netušíte, jestli to zahrají. Ale když vidíte, že se ta skladba opravdu přidala do fronty, tak ji můžete průběžně kontrolovat a víte, kdy bude asi hrát.
Kuba: Jukebox z nás dělá jediné rádio, na kterém si posluchač může vybrat muziku, kterou má radio hrát. A Ono mu ji opravdu zahraje…
Pavel: Pokud mu to nepřepne na živé vysílání…
Kuba: To je pravda, to je jediná zrada. Jukebox si můžeme dovolit vlastně díky tomu, že nemáme playlisty, tzn. že nejsme závislí na rotacích takových a takových skladeb. Takže si můžeme dovolit, aby nám posluchači vybírali muziku. Na druhou stranu posluchačům věříme, že toho nezneužijí.
Pavel: Taky to trochu korigujeme. Do jukeboxu nedáváme třeba Daniela Landu nebo co nechceme, aby tam hrálo. Tak třeba Káju Gotta u nás v jukeboxu prostě nenajdete.
Kuba: Ahoj Kájo :).

Když je řeč o jukeboxu, tak bych se chtěl zeptat na archiv. Ten tedy máte kompletně v elektronické podobě?

Kuba: Zatím ještě ne.
Pavel: Ale pracujeme na něm.
Kuba: Je to ostuda, když jsme internetové rádio a nemáme archiv kompletně v elektronické podobě. Ale protože jsme taky trochu tradicionalisté, máme veškerý archiv na klasických cédéčkách. A teď ho postupně převádíme do elektronické podoby, abychom měli zálohu a abychom mohli hrát přímo z počítače... Pavel: A abychom mohli přidat nové desky do Jukeboxu. Už jsem vlastně zmínil, že v jukeboxu je v současné chvíli 2,5 tisíce skladeb, což je 3x až 4x víc než je schopno zahrát běžné komerční radio, které má v playlistech kolem 800 skladeb.

Jasně. Kluci, to je asi tak všechno, na co jsem se chtěl zeptat. Máte ještě vy sami něco, co byste chtěli říct čtenářům serveru Techno.cz?

Kuba: Co jiného můžeme říct, než ať si nás naladí a vyzkouší všechno sami.
Pavel: Ještě snad, že máme zajímavé spoty a jingly. 
Kuba: To je pravda, máme velmi originální  jingly.
Pavel: To dělal tady Kuba.
Kuba: K některým mne inspirovala Kateřina Křenová. A teď neřeknu, ke kterým…

Vidím, že budu muset v budoucnu udělat s Kateřinou Křenovou samostatný rozhovor. Tak ještě na závěr, kdybyste mohli zmínit, kde vás posluchači mohou naladit?

Kuba a Pavel: Je to jednoduché: www.radioakropolis.cz nebo nenene.radioakropolis.cz. A abychom nezapomněli na televizní kabelové rozvody společnosti UPC, tam je to 90,5 FM.

Super. Kluci děkuji za rozhovor a přeji radiu do budoucna hodně úspěchů.