Komiksová recenze: Transmetropolitan 6: Někdy příště

Když s někým strávíte polovinu jeho radostí i strastí, měli byste se již zajímat, jakým způsobem proběhne cesta do finále a jak se vše zakončí. Samozřejmě za předpokladu, že se za prožitou dobu z protějšku nestala nesnesitelná alkoholická troska nebo šílený jehelníček psychotropních substancí, v takovém případě je odchod rozumná povinnost. Jenže Spider Jerusalem měl vypito a najeto už na samotném startu, kdy se s vizáží Alana Moora ukrýval ve srubu kdesi v divočině. Názor na jeho osobu by měl mít tedy každý jasně vyprofilován.

U dílu Někdy příště, který je šestým svazkem série Transmetropolitan z celkových deseti, se po minulých událostech snadno odhalí základní otázka - jak se zachová šílený tvůrce sloupku "Nenávidím to tu", když se z něho nedobrovolně stala megapopulární hvězda? Se zuřivým reportérem se v různých variacích diváci setkávají každý den v televizi. Účinkuje v bizarním akčním seriálu, v animáku s vzezřením laciné japonské videohry i v extrémním pornografickém snímku. Stala se z něj karikatura, figurka z bedny, kterou každý zná a nikdo už ji nebere vážně. Což je přesně ten stav, do něhož se Spider nikdy nechtěl dostat, a přesně ten stav, který se musí radikálním způsobem utnout. Jak ostatně Jerusalem v průběhu své cesty za pravdou pronese: "Já nejsem ničí zas*aná kreslená postavička."

O tom, že Někdy příště poskytuje stejně živelné a barvité prostředí budoucnosti jako první polovina série, přesvědčí hned úvodní část, v níž je tradičně sjetý hlavní hrdina konfrontován s nevyžádanými podobami sebe sama. O jednotlivé mediální nebo halucinační segmenty se postarali věhlasní kreslíři jako v roztomilých detailech si libující Frank Quitely, díky Ultimates i u nás známý Bryan Hitch nebo Eduardo "100 nábojů" Risso. Jejich absurdní žánrové parodie připomenou Spiderovo sledování televize z prvního svazku s tím rozdílem, že tentokrát nejde o vykreslení ohavností hromadných sdělovacích prostředků, nýbrž o konkrétní předváděčku, jak se dá zdiskreditovat obávaný novinář. Je logické, že s takovým stavem se plešoun nesmíří. Následují tedy ukázky nevybíravé investigativní žurnalistiky, při níž cílí na nově zvolenou administrativu s důrazem na prezidenta Callahana.

Scenárista Warren Ellis s kreslířem Darickem Robertsonem opětovně dokazují, že se ve futuristickém bahýnku rochní s odzbrojující radostí a lehkostí. Bezpečně vyrovnávají humor s vážně míněnými názory a zaplňují stránky atraktivním vizuálním i verbálním obsahem. Přestože ústřední dějovou linku již posouvají svižněji kupředu, stále nezapomínají na kapitoly, kde se v podstatě jen čtenář rozhlíží. Svět Transmetropolitanu obsahuje tuny zvláštností, s nimiž je potěšením se seznamovat. I pošesté.

Transmetropolitan 6: Někdy příště

Scénář: Warren Ellis

Kresba: Darick Robertson, Kieron Dwyer, Lea Hernandez, Bryan Hitch, Frank Quitely, Eduardo Risso

Překlad: Darek Šmíd

NakladatelstvĂ­: BB art, Crew

PoÄŤet stran: 144

Cena: 399,- KÄŤ

Info: http://www.bbart.cz

Martin Čuřík