RECENZE

 

Filmová recenze: Bronson

Nejslavnější britský vězeň, který si přezdívá Charles Bronson, hodinu a půl sedí na samotce nebo mlátí lidi. Je to ale celkem zábavné sledovat, protože herecký představitel podává úžasný výkon a režisér své dílo zpestřil spoustou sympatických nápadů. Kdo má zájem o obsáhlejší recenzi, nechť čte s radostí dál.

 

Když máš srdce zjihlé, když máš potíže, tak se na všechno vykašli a dej někomu co nejrychleji po tlamě.

Tuto veselou, i když nepříliš melodickou píseň by si klidně mohl pobrukovat Michael Peterson. Nikdy to nebyl zrovna chytrolín, tudíž by si krkolomné druhé poloviny třeba ani nevšiml. Sám navíc říká, že zpívat neumí. Prý se neuchytí ani jako herec, ale přesto má stále svůj sen stát se slavným. Jenže jak toho docílit, když má už odmala problémy se sebeovládáním. Když ho kvůli maličkosti (nebo bezdůvodně, kdo ví) nakrknul spolužák, vyřídil si to s ním hezky pěstí v tvář. Když ho naštval učitel, jednoduchý proces opakoval. A když Michaela zavřeli za ozbrojené přepadení pošty do vězení, začal to samé praktikovat na bachařích a spoluvězních.


 
A máme tu hvězdu, milí čtenáři. Notorický násilník a nejproslulejší britský vězeň strávil tři desítky let především na samotce či v blázincích, přičemž dnes je známý nejen svou vynikající fyzickou kondicí, ale i ceněnou poezií a výtvarným uměním. A o tomto agresivním excentrikovi natočil dánský režisér Nicolas Winding Refn hodně stylizovanou biografii.

Ono by to totiž bez formální výpomoci snad ani nešlo. Životopisné drama by bez ní bylo zcela vyprázdněné, jelikož život ústředního rváče není kdovíjak zajímavý. Skutečně se jen dostal do vězení, kde mlátil lidi, potom na chvíli ven, kde opět mlátil lidi - s tou změnou, že za rány obdržel drobnou finanční náplast. A po krátkém čase, jak to tak bývá, byl zase pozdravit s pěsťovkou čenichovkou své známé za mřížemi, kde zůstal hodně dlouhou dobu. Takový scénář by nenadchnul v povídce, natož v celovečerním formátu.

Proto si Refn vyhrává s obrazem i muzikou. Nebojí se vložit surreálnou animovanou sekvenci, komentář hrdiny zkomponovat jako vystoupení v divadle nebo jako hudební podkres využít Pet Shop Boys. Zrovna pasáž se skladbou It’s A Sin je sice značně samoúčelná, přesto efektní. Výběr skladeb a jejich použití by se dalo považovat za hlavní plus i mínus. Refn dokáže vytvořit atraktivní scénu s uměleckými ambicemi, jenže z hudebního doprovodu už snaha "teď budu umělec, ať něco viděj" číší příliš. Dávat k bitkám vážnou hudbu je od Mechanického pomeranče samozřejmě cool, ale jen málokdo se vymaní z bezduché manýry. Talentovanému Dánovi se to v tomto případě moc nedaří.

Pořád je ale zábavné Michaela Petersona pozorovat. Určitě byste se mu nesmáli do obličeje při živé konfrontaci, protože by vám jinak utrhnul hlavu a začal ji používat jako chřestítko, ale tady můžete. Tom Hardy, který Bronsona ztvárnil, do něj vložil dostatek komediantství. V jednu chvíli se směje, o vteřinu později se zase tváří, že sní vaši kočku. Tyto proměny jsou ohromně svěží a pokud jsou čerpány z života reálného Petersona, pak si s ním museli dozorci užít spoustu švandy, když k němu nabíhali s obuškem.

Snímek není klasickým, pomalu vyprávěným životopisem, spíše připomíná verzi pro MTV. Videoklipové sekvence, časté rvačky, důraz na barvy, komičnost, to všechno z něho dělá v biografiích netradičního zástupce. Zajímavého, ale výpovědí přeci jen příliš prázdného. Fyzickému výkonu Toma Hardyho však těžko něco vytýkat.

Hodnocení: 60%

Bronson

Česká premiéra: 23. července 2009
VB 2009, 92 minut
Režie: Nicolas Winding Refn
Scénář: Brock Norman Brock, Nicolas Winding Refn 
Kamera: Larry Smith 
Střih: Matthew Newman
Hrají: Tom Hardy, Anna Griffin, Amanda Burton, Joe Tucker, Matt King, Kelly Adams, Katy Barker, Edward Bennett-Coles, Hugh Ross a další

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016