Czechtek 04: shrnutí událostí, část 2.

Standa GrossĹŻ netanÄŤĂ­, aneb do Ĺľeber za techno

Nová vládnĂ­ strategie ukazuje svou pravou tvář. Na doporuÄŤenĂ­ bĂ˝valĂ©ho ministra vnitra a rozkaz policejnĂ­ho prezidenta pĹ™ijĂ­ĹľdĂ­ bÄ›hem noci na louku u BonÄ›nova nÄ›kolik stovek automobilĹŻ a těžkĂ© policejnĂ­ techniky. V tÄ›chto chvĂ­lĂ­ch zaÄŤĂ­ná bĂ˝t jasnĂ©, Ĺľe brzy  pĹŻjde do tuhĂ©ho. Zprávy z prostoru za loukou mluvĂ­ zcela jasnÄ›: na mĂ­stÄ› je asi tisĂ­covka policistĹŻ z nichĹľ vÄ›tšina nese těžkou vĂ˝zbroj. V davu ÄŤernĂ˝ch kombinĂ©z tak mĹŻĹľete vidÄ›t kukly, štĂ­ty, chrániÄŤe, za opasky pistole a v rukách obušek nebo tonfu. Přítomna jsou i dvÄ› velká mobilnĂ­ vodnĂ­ dÄ›la a desĂ­tky cviÄŤenĂ˝ch psĹŻ.

Ultimátum

Po prvním neúspěšném pondělním útoku policistů a radikální obraně účastníků akce se velitel zásahu rozhoduje pro ultimátum. Czechtek musí skončit do úterního rána, nebo dojde k nekompromisnímu násilnému potlačení a zabavení aparatur. Výhrůžka funguje a většina přítomných soundsystémů začíná skutečně balit. Holandské a francouzké skupiny však mají problém: jejich stavby jsou příliš velké a demontáž není možné provést za několik hodin. Navíc nemohou komunikovat, protože čeští policisté a to včetně vysoce postavených velitelů neumí ani slovo anglicky. Kalle Mutanen z finského Tampere, který v Čechách studuje slovanistiku v telefonickém rozhovoru pro Techno.cz řekl: „Ti lidé od policie hodně nadávali a působili dost agresivně. Když s nimi někdo chtěl navázat kontakt a domluvit se na postupu, jen bezradně kroutili hlavou a mluvili na cizince česky. Nechápu to, u naší policie by takoví lidé pracovat nesměli. Na druhou stranu by zase sraz freečkařů rozprášili hned v prvních hodinách a účastníci by se ocitli v nepříjemné situaci. Já myslel, že jsme na tomhle pozemku legálně, tak jako minulý rok.“ uzavírá. Ultimátum v úterý ráno pochopitelně splněno není a orgány ho proto prodlužují o několik hodin do pravého poledne.

Zásah není zcela první

"Seřadit!", huláká jeden z policistů a kyne do davu černých uniforem. Nedá se nic dělat, Policie ČR je připravena k historicky prvnímu předčasnému ukončení velkého teknivalu. Na otázku, zda-li k podobnému zákroku již někdy v minulosti došlo, odpověděl emailovou korespondencí pravidelný účastník podobných akcí Jirka, spíše známý pod přezdívkou Špenát: "Jasně, například někdy před rokem na nás vlítli policajti v Kuřivodech na Ralsku. Bylo nás tam taky hafo. Plus bandičky Němčourů a Rakušáci. Dohromady něco kolem tisíce. Prej ta rychta nebyla povolená, což je teda pěkná píč*vina. Něco po čtvrtý odpoledne na nás naběhly stejný hrany jako na Czechteku, akorát jich bylo jen padesát. Po sedmý jsme už museli prostě vypadnout. Ten ombudsman z Brna pak řek, že to bylo protiústavní, protože shromaždování lidí nikdo zakázat nemůže. Navíc ve vojenském prostoru. Starosta té obce byl podvodník a nedržel ústní domluvu a velitel zásahu nás urážel tak, že nebejt tam ta zásahovka, dáme mu přes držku," rozčiluje se Špenát.

Ale zpÄ›t do BonÄ›nova. NÄ›kolik minut po dvanáctĂ© se šiky těžkoodÄ›ncĹŻ dávajĂ­ do pohybu. Skupinky do padesáti mužů se v rojnici rozbĂ­hajĂ­ proti soundsystĂ©mĹŻm a návštÄ›vnĂ­kĹŻm akce. V tuto chvĂ­li uĹľ opravdu konÄŤĂ­ veškerá legrace a i nejvzdorovitÄ›jší ÄŤlenovĂ© svĂ© aparatury vypĂ­najĂ­. Do pĹŻl hodiny se lidĂ© dávajĂ­ na hromadnĂ˝ ĂştÄ›k. K otevĹ™enĂ˝m projevĹŻm fyzickĂ©ho násilĂ­ aĹľ na vĂ˝jimky nedocházĂ­. VodnĂ­ dÄ›la pouze demonstrativnÄ› stříkajĂ­ do trávy kolem sebe. LidĂ© se bouří, povykujĂ­ a skandujĂ­. Jedna dĂ­vka se dokonce svlĂ©ká do naha a vydává se tanÄŤit pĹ™ed hradbu policie. JeštÄ› však netuší, Ĺľe se zalĂ­bĂ­ natolik, aĹľ ji policistĂ©  za odmÄ›nu odvezou do psychiatrickĂ© lĂ©ÄŤebny v BohnicĂ­ch.

Zátah pokračuje rychle a víceméně bez problémů. Na místě zůstává skupinka technařů a snaží se zorganizovat úklid. Správce pozemku však nesouhlasí – chce si vydělat a bude požadovat náhradu škody. Po kom, zatím není úplně jasné.

Na ostrovech bylo hůř, Bublan váhat nechce

Nový ministr vnitra František Bublan se nechává slyšet a pro Českou Televizi oznamuje: příště váhat nebudeme a akce podobného typu zarazíme nekompromisně hned ze začátku. V českých sdělovacích prostředcích se začíná diskutovat o zabavování sound systémů. CzechTek je jednoznačně největší téma druhé poloviny prázdnin. Zkušenosti z ostatních evropských zemí jsou však při bližším pohledu velmi negativní. Nejznámější případ, jak trefně poukazuje publicista Tomáš Baldýnský proběhl v osmdesátých letech v Anglii: policie zde zastavila "mírový konvoj", mířící na nepovolený festival ve Stonehenge. Karavana sto čtyřiceti pomalovaných dodávek a autobusů byla zablokována kamiony se štěrkem. Obrněná policie se vyrojila ze zálohy, rozbila pendreky skla, vytáhla cestující rozbitými okny ven a zmlátila je. Lámaly se zde kosti, vyrážely zuby a otřásaly mozky. Zatčeno bylo přes 400 lidí a většina mobilních domů byla na místě zničena. Nezávislým občanům – zbytkům květinových dětí tedy nezbylo nic jiného, než si najít zaměstnání s bytem, pojištěním a lístky na oběd. Margaret Thatcherová svůj nonšalantní neofašismus nikdy neskrývala.
Hodlají-li české represivní složky postupovat proti mladým lidem s holýma rukama v budoucnosti podobně je zatím ve hvězdách. Mnozí z účastníků však stále mají v paměti například brutální zásah v ulicích Prahy během Global či Local street party.

Právnické intermezzo

V českých novinách se oslovení advokáti předbíhají v nalezení co nejtvrdšího potrestání organizátorů. Advokát Josef Lžičař by teoreticky mohl obvinit všechny účastníky protože vnikli na pozemek bez souhlasu majitele a napomáhali tak spáchání trestného činu. To právník Tomáš Sokol redaktorovi Lidových novin pro změnu doslova řekl: "Podle mě měli zasáhnout v době, kdy tam bylo patnáct tisíc lidí i kdyby je měli rozjezdit tanky." Tento mediálně známý zástupce byl mimo jiné i ministrem vnitra československé federální vlády a nepochybujeme, že k posílání těžké mechaniky do lidí má z minulosti velmi kladné vztahy. Druhou stranou mince je pak vyjádření starostky obce Višňová na Frýdlantsku Marie Matuškové, kde se Czechtek uskutečnil předloni. Ta mluví o dobrém výsledku jejího pozitivního přístupu. Když prý poznala, že návštěvníci teknivalu jsou normální lidé, kteří jako základ považují nenásilí, vše ztratilo na hrůznosti. "Tyhle akce jsou projevem subkultury těch lidí a výplodem jejich situace. Je to současný fenomén," prohlásila.

Vlastnická a majetnická práva

Celý problém zásahu těžkooděnců vznikl na trestním oznámení ze strany správce (často nesprávně označovaným za majitele) na Policii ČR pro neschopnost chránit jeho "majetek." Tuto informaci pak papouškovala takřka všechna média včetně ČTK.
RolnĂ­k Libor LĂşdik nÄ›kolikrát oznámil souÄŤet škod pĹ™esahujĂ­cĂ­ch miliĂłn korun a vyjmutĂ­ pozemku ze systĂ©mu ekologickĂ©ho hospodaĹ™enĂ­. Podle prohlášenĂ­ skupiny lidĂ­ kolem organizátorĹŻ akce je ale pravda mnohem prostší. LĂşdikova firma Agroklad s.r.o má s ÄŚR pouze uzavĹ™enou smlouvu o spravovánĂ­ pozemkĹŻ na jejichĹľ kosenĂ­ dostává od Ministerstva zemÄ›dÄ›lstvĂ­ finanÄŤnĂ­ dotace. Jiná práva ze smlouvy neplynou a rolnĂ­k tedy nesmĂ­ na pozemku cokoliv povolovat nebo zakazovat – tak jako soukromĂ˝ vlastnĂ­k. Další perla pĹ™icházĂ­ v zápÄ›tĂ­. Cena pozemku nepĹ™esahuje devÄ›t set  tisĂ­c korun a tedy ani pan LĂşdik nemĹŻĹľe bĂ˝t poškozen v takovĂ©m rozsahu jak tvrdĂ­. MediálnĂ­ role se mu pravdÄ›podobnÄ› zalĂ­bila natolik, Ĺľe se rozhodl vytěžit z nĂ­ hmotnĂ˝ prospÄ›ch. Podle zdrojĹŻ blĂ­zkĂ˝m obyvatelĹŻm vesnice mimo jinĂ© pořádá pan LudĂ­k hony na zvěř v okolnĂ­ch lesĂ­ch pro svĂ© přátele a bojĂ­ se, Ĺľe hluk je všechny vyplašil.

Nic nekonÄŤĂ­

Kauza Czechtek 2004 ještě zdaleka nekončí. Vše bude mít dlouhou soudní dohru a zajisté i veřejnou diskusi. Organizátoři akce se již pokusili spojit s ministerstvy a domluvit se o pronájmu některého z opuštěných vojenských újezdů během následujících roků. Zároveň chtějí garantovat základní hygienické vybavení či zdravotnickou službu. Uvidíme, jak moc vážně to myslí.

Fotky z policejního zásahu