Report z Junglist Unity od Katky

22102010.

Numerologové by třeba řekli, že je to vhodný den ke sňatkům. Já říkám, že to byl den jako stvořený k uspořádání mejdanu. Jubilejní desáté narozeniny Junglist Unity totiž připadly na desátý měsíc tohoto roku, konkrétně na jeho dvaadvacátý den. Tedy 22. 10. 2010. Docela sympatické datum. A my nemůžeme dorazit jinak než na 22. hodinu. Ukládáme si věci do šaten a vydáváme se omrknout obě stage. Cestou nás ještě praští do nosu jedna velká informace, a to line-up únorového Let It Rollu. Společně sdílíme překvapení a radost, že nás návštěvou poctí Chase & Status, Spor, Sigma a dnešní headlineři Dirtyphonics Live! Na Take Control stagi potom Counterstrike a Chris Renegade. S ještě lepší náladou pokračujeme ve výpravě Abatonem a zastavujeme se na Powerstation stagi. Podle rozpisu nám tam v B2B setu vyhrávají Substance-D. Moc tancechtivých jedinců do klubu sice ještě nedorazilo, ale pánové za pultem už pár svých příznivců do svých sítí polapili. Za vynikajícího ozvučení k nám doléhají rozjařené zvuky elektra a nezapře se ani výrazný rovný beat. S chutí si zavzpomínám na svá mladá léta, která se nesla převážně v tomhle rytmu, a vyrážím se kochat na vrchní, drum&bass stage.


Pivo nebo limo?

V prvním, pro tento večer tedy drum and bassovém patře, svůj set završuje člen z Basetix Unity Crew. Postřehnu Tear You Down (Brookes Brothers), objednám si dvojku bílého a najednou už stojí za mixákem dva hoši, kteří svůj set rozjíždějí pěkně svižně věcí Night Riderz (Matrix & Futurebound), ovšem ve verzi upravené do znělky festivalu Let It Roll, o kterém byla řeč již v úvodu. Pokračují dalšími klasikami Timewarp (Sub Focus), Beautiful Lies VIP (B-Complex), ale u těch pánové nekončí. Zabrousí i do electra nebo dubstepu a za zvuků Nexx (Zinc), Tron (Joker), nebo Katy B On A Mission (Benga) nám dávají upřímně najevo, že je tyhle věci vážně baví. Za jejich zády se potom žlutým písmem promítá část nabídky na baru (pivo, limo). Nevím jak vy, ale já se hrnu na bar pro něco broskvového...


Energiťák netřeba.

Když se přiblížila půlnoc, nezbývalo nic jiného než se s českými kluky rozloučit a přivítat Frantíky, kteří si říkají Dirtyphonics. Do Prahy dorazila přesně polovina tohoto seskupení (tedy dva členové) a jako bonus s nimi ještě na pódiu účinkoval MC, jehož jméno jsem nevypátrala. Ostatně, kdo se alespoň občas mihl na horní stagi, rozhodně nepřehlédl toho kluka s kšiltovkou na hlavě a ručníkem kolem krku, který se snažil rozproudit publikum téměř nepřetržitým vyřváváním do mikrofonu. Ačkoli obvykle nejsem nadšená z podobných hlasových doprovodů, tentokrát mě jeho slovíčkaření a pobídky k akci nijak neznepokojují, dokonce si troufám říci, že publikum reagovalo na jeho výzvy celkem nadšeně! A tak se "skreamovalo" a "jumpovalo". A pánové za pultem? Začali ještě celkem zlehka pomalejším rytmem a kytarovými zvuky. Ovšem netrvalo dlouho a hudba se přehoupla do svižnějšího, drum and bassového rytmu, a pak zase zpátky do vybasovanějších nálad. Často čerpají ze své tvorby, ale vedle Vandals nebo Lottery můžeme slyšet i díla jiných producentů. Třeba Camo & Krooked a jejich Vampires nebo i věc, na které pracovali společně s Frictionem a MC Dynamite, Stand Up.


Blondýna z Londýna.

Čas byl ale neúprosný, a tak bylo v půl druhé třeba vyklidit pole působnosti pro velikána a jednoho z majitelů labelu Virus, Ed Rushe. Jako první nám dopřál The Journey (Audio), která vyšla teprve nedávno, stejně jako Collision. Ale to trochu předbíhám, protože ještě předtím, než nám tenhle blondýn dopřál tuto další věc z Audiova zářijového LP nesoucího pojmenování Genesis Device, stihl do svého setu přimíchat i legendární Aztec (Spor), The Nine (Bad Company), nebo i vlastní Chubrub. Dočkali jsme se tedy především tvrdších zvuků, ale parket byl zcela naplněn, takže předpokládám, že si nikdo nestěžoval. Publikum bylo nejen ve skvělé náladě, ale také dobře vychované. Pěkné čelo, které jsem během večera obdržela a také se po něm pěkně zapotácela, bylo ihned omluveno a jako bolestné jsem obdržela balíček zelených Orbitek. Tak takového gesta, uznejte sami, se často nedočkáte. :)


UĹľ 3.15?

Na hodinky jsem se podívala až v momentě, kdy se za Eda postavil někdo další, aby po něm převzal štafetu. A to bylo ve 3.15! Nevěřila jsem, že mi ten čas tak rychle utekl. Pomyslný kolík převzal Pixie a spolu se Sukim na trati pokračovali za tónů svižného drum and bassu. Osazenstvo  nikam nemizí a prodrání se davem mi dává ještě pořád celkem zabrat. Bohužel stejně jako víčka, která už se mi zase klíží... Netroufám si říci, zda za skvělý průběh večera mohl prostor Abatonu, přizvaní DJs, magické datum, nebo něco jiného. Za čím si ale stojím, je tvrzení, že tahle akce se doopravdy povedla!

foto: terezi terezi@techno.cz